Povídky

Povídky píšu spíš okrajově - obvykle ve stylu magického realismu a často s velkou dávkou humoru. Pět z těch starších si můžete vychutnat v e-knize Od všeho trochu. Sem občas přihodím nějakou další.
 

Postava tam stále ještě byla. Pokud se tomu tedy dalo říkat postava. Vypadalo to spíš jako mrak, který se snaží zaujmout tvar lidské postavy. Tentokrát ale Ben tomu zvláštnímu zjevení čelil s jasnou hlavou.

Krásný podzimní den byl vším, co si Ismaniel mohl přát pro zahájení kariéry, na kterou tak dlouho čekal. Ničím nezastřené slunce hřálo a park, v němž seděl na opuštěné lavičce, zpíval žlutou a okrovou a všemi barvami mezi tím o vznešenosti Stvořitele. Jeho srdce bylo plné radosti, lásky a naivního entusiasmu, se kterým se často čerství nováčci po...

Gin

03.06.2019

Broža nebyl bezdomovec. Nebyl. Bezdomovec od slov bez-domova je někdo, kdo nemá domov. A Broža jich měl hned několik. Třeba ten byt v domku s výhledem na řeku a večerku, kam si chodíval pro pivo a cigarety. Byt, ze kterého ho vystěhovala jeho stará jen proto, že měl více než dobrý vztah k alkoholu. Anebo to možná bylo...