O Trigger a Content Warnings

O Trigger Warnings (TW) a Content Warnings (CW) jsem začala přemýšlet už v souvislosti se Světly nad močálem, ale nakonec jsem je příliš neřešila - zdálo se mi, že z anotace je dostatečně patrné, že jedním v motivů (respektive hlavním tématem) knihy je sebevražda. U Tmy pod srdcem to tak zřejmé nebylo - ačkoliv název napovídá, a proto jsem úvahu o varování musela znovu oprášit. V knize se totiž vyskytuje motiv potratu, a přestože tam není potrat jako takový popisovaný, už jen samotné téma může být pro někoho citlivé.

Tento článek jsem tedy sepsala jako stručné a laické vysvětlení toho, co vlastně pojmy TW a CW znamenají a k čemu jsou dobré.

O co že tedy jde?

Content Warnings můžeme jednoduše přeložit jako varování před nevhodným obsahem. Pokud máte třeba Netflix, nejspíš už jste s tímhle termínem dobře obeznámeni. Jsou to ta upozornění, která se vám objevují v levém rohu obrazovky na začátku snad každého filmu nebo seriálu (mimo těch pro děti). Typickým příkladem je varování, že materiál obsahuje násilí, vulgární jazyk, drogy nebo sexuální scény. Prostě věci, které by někomu mohly být nepříjemné a nepřeje si je vidět. Ruku v ruce s tím jde doporučená minimální věková hranice. CW jsou tedy poměrně obecného charakteru - něco jako upozornění na počet kalorií v jídle.

Dobře, kalorie jsou jedna věc, ale co takové alergeny? Trigger Warnings by se daly přirovnat právě k upozornění na alergeny. Většina lidí je neřeší a nemusí jejich výskyt ani zaznamenat, ale u někoho můžou vyvolat nežádoucí reakce. V případě TW se pochopitelně nebojíme ani tak vyrážky, jako spíš možnosti retraumatizace, vyvolání panické ataky, spuštění depresí a podobně. Jde tedy o situace a motivy, jež mohou lidem, kteří je prožili v reálném světě (nebo něco jim podobného) způsobit psychickou újmu, a proto je vhodné na ně citlivým způsobem upozornit dopředu, aby se každý mohl sám rozhodnout, jestli je připravený být takovému motivu vystaven. Například oběť únosu si minimálně nějakou dobu (a možná po celý zbytek života) nebude přát o tomto tématu číst, nebo ho vidět ve filmu. Problémem samozřejmě bývá, že ne vždy je patrné, že se téma objeví, a právě proto mají TW svůj význam.

Kam s ním

Kdy tedy TW/CW použít? Pokud autor napíše detektivku, kde vraždící maniak své oběti rozčtvrtí, namele a nechá sežrat psům, bude tam pravděpodobně rizikových motivů celá řada. Nicméně obálka, anotace a zařazení knihy pravděpodobně čtenáři dostatečně napoví a už samy o sobě budou sloužit jako upozornění. Problém nastává ve chvíli, kdy se tyto motivy vyskytnou v příběhu nečekaně - tj. čtenářka si půjde koupit knihu, od které očekává romantický příběh s trochou dramatu, a narazí v průběhu čtení na popis znásilnění. Reakce pak můžou být různé. Některá to vezme prostě jako součást fiktivního příběhu, jiná může být znechucená, a pokud se tato kniha dostane do ruky čtenářce, která se v minulosti stala obětí znásilnění, je velká pravděpodobnost, že dojde k vyvolání nežádoucích vzpomínek a spustí to nějakou reakci. Proto jsou CW/TW důležité zejména tam, kde není výskyt těchto motivů patrný a nelze ho přirozeně očekávat.

CW a TW často překrývají, takže se většinou uvádějí společně bez dalšího rozlišení.

Diskuse se vedou také o tom, kam a jakým způsobem upozornění umisťovat. Měla by jít snadno najít, ale současně nerušit. A samozřejmě by nikdy neměla obsahovat spoilery. Jak se k TW/CW postavilo nakladatelství Fragment, si můžete přečíst zde:

https://www.fragment.cz/aktualita/trigger-warnings-v-nasich-knihach/

Zjevný problém

Problém samozřejmě nastává ve chvíli, kdy se pokusíme definovat jasnou hranici, na co ještě upozorňovat. U motivů jako je sebevražda nebo zneužívání dětí asi není o čem diskutovat. Ale co třeba mentální poruchy, projevy homofobie, rasismu (zdůrazním, že zde neřešíme ne/korektnost, ale čistě otázku, zda na výskyt takového motivu upozorňovat dopředu), násilí na zvířatech, těhotenství, porod, potrat a podobně? Na seznamech TW/CW můžeme najít třeba i jehly. A přesto existuje šance, že i kdybychom vyjmenovali všechny potenciálně problematické motivy, stejně se najde další, který u někoho nežádoucí reakci vyvolá. I tak si myslím, že by to nemělo být záminkou pro nepoužívání TW/CW a každý autor (ideálně ve shodě s nakladatelstvím) by o tomto tématu měl mít povědomí a zvážit, jestli jeho dílo podobná varování nepotřebuje.